Animefest 2017 a organizování batohů

Tento rok jsme se s Fenstem opět zhostili nedělního hlídání batohů na Animefestu. Plán byl jasný, poprosil jsem předem Ximaru, našeho [echo on] Bosse [echo off], aby nakoupila malířské papírové lepící pásky, a s Fenstem jsme už jen měli sehnat cosplay Pata a Mata z A je to! Čas se krátil a bohužel cosplay nevyšel, takže příště.

Jako každý rok nechávám tisknout laminované oboustranné jmenovky, tento rok se fakt povedly. Na konu jste nás, z Kuro Usagi, všichni mohli snadno poznat a některé i vidět na streamu. 😉

Pár dní před Animefestem bylo jasno, pásky budou, 10 rolí, 15 mm široké, 50 m dlouhé. Prý jich chci moc… no to určitě.

A tak jsme ve čtvrtek, nabalení, vyrazili s Fenstem a _M_ směr Brno o trochu dřív, abychom stihli odbavení u registrací ještě ten den. Dorazili jsme za deset šest a bylo nám řečeno, že pro ORGy nemají nachystané úplně všechno. Ach jo, hlavně že na webu bylo jasně napsané, že i orgové můžou přijít. Spaní jsme měli domluvené u bráchy _M_ a ten den jsme šli už jen na pivo.

V pátek jsme nasedli na jedničku směr výstaviště a nechali se odbavit. Potkal jsem se tam ten den skoro se všemi, kteří už dorazili. Po krátkém pokecu a prošmejdění rotundy a A1 jsem zamířil zpět do města na nákup a oběd. Krom toho, že jsem projel celé Brno, protože jsem jen hádal, kam mě MHD doveze, byl pátek zatím vydařený.

Po procházce s _M_ na Špilberk jsme se večer vydali na promítání Perfect Blue do Scaly. Vstupné 30 Kč, když máte AF pásek, 130 Kč, když ne. Scala byla poloprázdná, asi se lidem nechce jezdit tak daleko. Po filmu jsme šli na pivo i se zbytkem Kuro Usagi, kteří už přijeli a neměli jiné plány.

Sobota byla dlouhá. Na výstaviště jsem přijel výjimečně šestkou, což se zdá být dobrým plánem i pro cestu zpět. Jako první jsem si byl vyřídit nakoupení AF merche a dalších věcí. Alíkovi jsme udělali pěknou cedulku “Překládám Kobajaši”, ale moc se mu to nezdálo. 😀

S Ximarou jsem pak zašel na oběd do jídelny vedle sálu Morava. Orgové měli stravenky na určitá jídla. Výběr nic moc a neměli nudle, takže jsem dostal noky. Hlavně, že jsem to nemusel platit.

Zašli jsme potom všichni na Meonovu přednášku “Japonské animátorské peklo”, která byla perfektní. AMzone jsem pak sledoval na streamu v A1, ale nic moc. Tím jsem završil sledování programu na Animefestu tento rok.

Večer jsem kecal na AF stánku s ostatními orgy nejen ohledně toho, co chtěli, co nedostali a co se zmršilo. Překvapivě to tento rok fungovalo docela pěkně. A taky jsem vyřešil problém s věcmi, které jsem neměl kam dát, a koupil pěknou plátěnou tašku s Totorem.

Kolem desáté jsme si objednali pizzu a hlídky uzavřely část se stánky. V ten samý čas v jiné budově výstaviště končil koncert Kissáků. Fanoušky nenapadlo nic jiného, než jít přes halu A1 a kolem všech otaku. Ti hleděli, co se to tu děje, jeden z fanoušků poznamenal: “Hele, to jsou ty pohádky…” 😀 Asi nejlepší bylo to, že AF byl oplocený zábranami, abychom se necourali na jejich koncert…

A tak jsme to zabalili taky a šli domů… Tedy chtěli jsme, ale protože lidi z AFka a Kissáci chtěli všichni jet jedničkou, tak nastal problém přeplněnosti. Oni organizátoři Animefestu moc dobře ví, že musí posílit spoj jedničky mezi nádražím a výstavištěm, ale organizátoři koncertu Kiss nehnuli ani prstem, takže bylo nacpáno. Jako hodně. Okomentoval jsem to “lidi.rar”. 😀 Šli jsme tedy pěšky až na Mendlovo náměstí a tam počkali na šestku. Ještě že jsem ten den tou šestkou náhodou jel.

V neděli jsme měli službu. Celý den. Budík zvonil v 7. Snídaně nebyla, měli jsme zpoždění. S Fenstem jsme nasedli na šestku a hurá směr výstaviště. Zaznačili nám začátek směny a zábava mohla začít. Fenste mi pomohl nalepit a vyměřit od oka a od nohy pásku. Dílo bylo za půl hodiny hotové, 4 pásky na to padly, ale batohy stále nikde. Ne že by mi to vadilo. Chudáci šatnářky v KC a rotundě, zavalené batohy, když my máme celý balkón A2.

Během pár hodin jsme měli plno a museli jsme přidělávat další pásku na boční část balkónu. Tento rok bylo batohů a zavazadel o hodně víc než minulý rok a doufám, že nás příští nepřestěhují, protože místa je tam dost.

Problémem tohoto roku byla opět nedostatečná informovanost lidí o naší šatně s batohy. Směrovky skryté mezi ostatními, informace v zinu a zpravodaji sotva na jednom řádku. Ale navštívil nás Hintzu a vypadal nadšeně, tak snad to bude lepší příští rok. ^_^

Dalším problémem byli lidi. Přesněji cosplayeři. Na balkóně A2 jsme měli být jen my a nikdo se tam neměl co courat, natož se fotit. A ještě k tomu asi dva metry od zavazadel. Ne, oni se potřebovali vyfotit zrovna s obloukem v pozadí, co je v A2. Ne, oni si nemohli sednout na druhou stranu, mezi batohama je to lepší. Ne, cosplayerům to nemůžeš říct jednou, dvakrát, někdy i třikrát je málo. Ale abych nekřivdil, někteří jsou rozumní. Ty jsem ale viděl ten den jen jak si odkládají batohy.

Konec směny byl v 15 h. V 15:30 skončil závěrečný program Animefestu a stále jsme měli pěknou hromádku batohů. Pomalu jsme posbírali zbytek na hromadu a odlepili pásky. V 16 h jsme to už chtěli zabalit a zbylé batohy prodat, ale až na jeden si je všichni vyzvedli. A jako každý rok jeden batoh zůstane a musíme vyvěsit cedulku na dveře balkónu. Vážně, lidi, vyzvedávejte si batohy ihned po skončení conu, ne hodinu po.

O půl páté jsem se rozloučil se zbytkem orgů, protože někteří jeli domů už dřív, cvaknul poslední políčko na jízdence a zamířili jsme si to s Fesntem na byt něco pojíst, sbalit se a hurá domů.

A to byl Animefest 2017 z pohledu Keiika. S korekturou mi pomohli Jokke s edison^23.