Animefest 2019: Dali nám dva sály, stejně to bylo málo.

Pátek

Tento rok jsem plánoval se na výstaviště dostat ještě před otevřením pro návštěvníky, tak jsem vyrazil už v 15h, což se ukázalo jako docela pozdě. Nově byly otevřené turnikety pro zaplacené vstupenky a tak opět nastal zmatek u vchodů. Spousta návštěvníků se mylně domnívala, že VIP/ORGovský vstup je onen boční pro návštěvníky. Výjimečně se zjevně myslelo i na to a po chvíli se ukázal někdo z hlídek s pořádnou cedulou v ruce a vysvětlil kam má kdo jít. Naše fronta se zmenšila dost na to abych do pár minut byl odbaven. Vyfasoval jsem visačku, jmenovku, stravenku, pásku, magnet, festzin, program, a nějaký nepořádek v tašce. Bylo po čtvrté a návštěvníci se už pomalu valili dovnitř a tak jsem se nikde nezdržoval a šel si projít lokace abych věděl co kde je.

[Tento rok byli v A1 bojovníci, stánky, konzole, nějaké asijské jídla a stream, který byl tento rok oddělen stěnou. Průchodem jsem přešel do A2, kde bylo muzeum her, asijské bistro s rámenem, pódium pro přednášky opět oddělené stěnou, herní asociální koutek, místo pro cosplayery, studio a animefestí info k frakcím a střípkům. V rotundě po schodech nahoru a kolem kavárny jsem vyšel na balkón A1, kde za módním koutkem byly fotografové a kreslíři a zakončovaly to hudební hry.

Zpět v rotundě jsem se byl mrknout na stánek Figubo, mrknout se na nové fotky figurek a pokecat s Kuronekem a Fenstem. Mezitím dorazil i MistrBuBák šli jsme se mrknout po nějakém merchu. AFko tento rok mělo pěkně velký stánek a naštěstí už i s vybaleným zbožím. Kluci z hentai koutku měli taky vše nachystáno a tak jsme pokecali. Dav začal houstnout a my se vydali do A2 kde jsme potkali Hayateho a na balkóně Alíka s Monikou. Tam byly workshopy, deskoherna a čajovna. V kavárně jsme potkali Kaya a Shinoba a zkusili kafe pro orgy… naposledy. Chlapci z Crewe přijeli později a tak jsem si byl pro katalog zatímco spolu kecali.

Od 18h byla pro orgy bageta v Céčku, nebo-li zevlovně. Šel jsem sám. Cestou z rotundy přes nádvoří do kongresového centra a následně do druhého patra jsem potkal další nově příchozí. Tento rok to opravdu odsýpalo a fronta už nebyla ani vidět. V céčku jsem čekal nával, který se nekonal. Taky bylo opět možno koupit občerstvení a kávu od Viktora.

Zpátky v rotundě jsem zjišťoval kdo se mnou půjde na promítání filmu 3D holka. Všichni že půjdou do hospody a tak jsem vyrazil sám. Na promítání jsem se dostavil akorát na čas a i tak nás tam bylo po skromnu. Dorama byla dělaná podle mangy. Komedie, vtipné hlášky, sympatické postavy, vážné momenty a nechybělo ani drama. Celkově se mi film líbil a rychle utekl. Bylo už skoro deset a venku děsná zima, po cestě jsem nabral Fensteho a jeli jsme na byt si ještě zahrát na PlayStationu mini na byt.

Sobota

Ráno bylo předzvěstí jaké to bude vstávat v neděli na směnu protože jsme chtěli stihnout první přednášku. U rotundy jsem se potkal s přáteli a i Bubák to stihnul. V devět nás pustili do sálu a Zákeřné vody videoherního pirátství mohly začít. Přednáška byla spíše obecná a okrajová a celkově postavená pro mladého člověka, kterému se zalíbil název a anotace. Žádné detaily ci technické věci, ale i tak to bylo zábavné a pro mnohé naučné. Doporučil bych YouTube kanál Modern Vintage Gamer pro ty co by chtěli vidět víc a detailněji.

Po skončení přednášky jsme se už jen s Bubákem odebrali na další přednášku, ale sotva jsme se usadili volal Fenste, že odchytil Alíka. Přes dva roky jsme mu připravovali tričko s potiskem a tento rok to vyšlo. Byl z toho vážně nadšený, když jsme došli a Fenste mu ho předal. Takový vděčný výraz díků se už vidí jen málokdy 😀

Na druhou sobotní přednášku jsme tedy přišli pozdě a tak jsme stihli jen druhou polovinu. Nový kreslíř na scéně: umělá inteligence! znělo zajímavě, ale dozvěděli jsme se jen názvy projektů a obecně jak fungují a ukázky. Jako úvod do problematiky to asi stačí. Následoval orgovský oběd vedle sálu Morava. Steak, vývar, cola a jedna stravenka.

Protože další program byl až ve dvě, bylo potřeba se nějak zabavit. Pozorování cosplayerek z balkonů se ukázalo jako nevyčerpatelná a smysluplná zábava. Vypadalo to, že každý druhý byl v nějakém kostýmu a většina byla fakt vyvedená. Když jsme už vystřídali všechny rohy balkonů, tak jsem potkal v čínské róbě i sestru.

Nastal čas se začít řadit na Meonovu přednášku. Fronta byla už docela dlouhá, ale vše zachránil Alík s Mončou, kteří byli hned u vstupu jako první. Náhodou se zde minul i Meon osobně a tak jsem dostal i objednané ničící tričko.

Jak si plnit sny pomocí anime začalo s malým skluzem jako už každý rok, ne kvůli Meonovi. Obsah byl jistě inspirují pro všechny začínající animátory, že je možné se dostat k vytváření anime. Stále bylo vidět, že do dokonalého přednesu to má ještě kousek, ale obsahově téma vystihl dobře. Po přednášce jsme zabili trochu času než jsme se odebrali do sálu Morava na souhrn malých přednášek Sčítání žije! Potkali jsme tu Xim s Matym, kteří zjevně celý con někde létali. Nechyběli ani Ero, Astrak, Zíza, Fenste, co to vedl a třeba i Meon, kterému jeho samotná přednáška nestačila a tak si přidal nášup ve formě mini přednášky. Jak se určitě dočtete i jinde, program se skládal z krátkých přednášek. My jsme odešli asi v půlce po zajímavostech jako o maskotovi Vševědě, o statistikách a grafech skupiny a taky Meonovu jak dělat videa o recenzích aj.

Co dělat na AFku ve volném čase, když neběží žádný zajímavý program a není do čeho? No ovšem, pozorovat cosplayerky. Vyhládlo nám z toho docela a tak jsme zkusili rámen v A2. Fronta nebyla velká a výdej byl rychlý. Co se chuti týče, tak nebyl nejhorší, ale co by člověk chtěl za padesát korun včetně festovní přirážky. Jídlo obecně nebylo levné, tedy krom orgovského občerstvení v Céčku. Krom onoho rámenu jsem kupil ještě pocky jako dárek. Čas se pomalu naplnil a tak jsme se vydali na další přednášku. Tím bylo Ghibli známé neznámé od Astráka, kam jsme se bohužel nedostali. Řešení bylo jít jinam. Vyhrály to Remaky anime od Sainta. Příjemná přednáška o starších kouscích v novém kabátu i s porovnáváním identických scén. V půlce se Bubák vypařil, že jde do hospody, tak jsem to doposlouchal sám. Přibližně půlku titulů jsem znal, tedy ty starší verze. Po konci jsem si Sainta odchytil a pokecali jsme o předělávkách anime sérií.

Už se setmělo, když jsem se se Saitem rozloučil a vydal se do kongresového centra. Před rotundou byla zvláštní fronta od nikud nikam. Někoho z free hugerů napadlo, že zefektivnění objímací proces, když se seřadí do fronty. Zvláštním způsobem to ale fungovalo.

Další přednáška byla o Hikikomori od Zízy, která nakonec nebyla a přednášela o mangách pro dospívající dívky. Než jsem stihl odejít vešel Ero a bylo mu divné, že ji není slyšet. Poprosil mně abych mu řekl jestli se to zlepší až se podívá na ovládání hlasitosti. Najednou bylo Zízu slyšet. S Erem jsme pokecali o AFkové aplikaci a že jsme se oba těšili na ty hikikomori.

Poslední přednáška, na kterou jsem chtěl jít, byla Grekova Letem jiným světem v rotundě. docela mě překvapilo, že ta hug-fronta byla ještě v provozu ba dokonce byla dvakrát taková. Prý vytvořili nový animefestí rekord a příští rok to zopakují, tak uvidíme. V řadě na Greka jsem potkal Alíka s Mončou. Skočil jsem se ještě rychle napit a skoro jsem nestihl vpouštění do sálu. Grekova přednáška byla opět výborná, rozhodně se na ni podívejte ze záznamu. V kuřáckém koutku jsem se rozloučil zrovna když zavírali A1. To bylo znamení, že je čas se jít vyspat na zítřejší směnu.

V céčku, když jsem si byl pro věci me odchytli Chill s Garaxem. Nepokecat si nebylo možné. Objednal jsem si k tomu placáka u Viktora abych neumřel hlady. Mezitím mě už naháněl Fenste, protože jsem měl klíče od bytu. No nevadí. Prý mu někdo otevřel. Na zastávce jsem potkal zase Alíkovi. Jeli na do města se ještě bavit, že ráno už jedou dom. Dojel jsem až skoro k půlnoci na byt. To bude krušné ráno.

Neděle

Taky bylo. Vstávali jsme s Fenstem o půl sedmé. Snídaně? Ne, raději jsme jeli připravovat sál. Došli jsme do kongresového centra před půl osmou a zjišťovali jak to vypadá v céčku. Všichni ještě neoficiálně spali. V béčku byly židle stále rozložené. Zhostili jsme se úkolu uklidit židle na stranu, protože pomocné síly jsme mohli dostat až od osmi. Projektor ukazoval aktuální body frakcí. O půl se zjevila Xim s BuBákem. Společnými silami jsme pouklízeli židle. Čas naměřit a načárat cesty a místa pro batohy a zavazadla. Opět jsme použili malířské pásky. Jsou pěkně vidět, neničí koberec a lehce jdou přetrhnout než se položí na zem. Vzdálenosti jsme měřili v násobcích chodidla, což se ukázalo jako ideální vzdálenost.

Přibližně o třičtvrtě začali taskforce vyklízet céčko a rozdělali stěnu mezi sály. Původně jsme měli dostat celý sál, ale přibližně pět metrů zůstalo orgům a Viktorovu občerstvení. V osm byl připravený jeden sál. Lidi se nehrnuli, což nebylo nijak divné vzhledem k minulým rokům. Jako správné špionky Clover, Alex a Sam jsme dostali výbavu: klobouček na zápěstí na špendlíky, špendlíky s různými hlavičkami, šatní bločky, malířskou pásku na nepoddajné kufry a hlavně sčítací program v notebooku na statistiky. Pustili jsme si na projektoru animefestí videa a pak stream. Byl klid.

Půl deváté a lidi stále nikde. “Tohle je divné”, říkali jsme si. Kluci se zabavili výrobou šipek a nápisu východ. Kolem deváté jsme zjišťovali co se děje. Dělo se to, že lidi neví a nečtou. Navíc chyběly ukazatele, které měly být už od rána vyvěšené. Hlídky navíc taky nevěděly, že mají lidi posílat k nám. Ale protože lidi jsou lidmi, chodili radši do šaten BVV, které praskaly ve švech. Někteří šli cíleně do šatny cosplayerů a ostatní je následovali. Výsledkem bylo, že tam místo cosplayů byly zavazadla. Chápu, že je lepší dát svůj kufr do rotundy nebo A2, když je tam stejně většina programu. Tento rok jsme šatnu měli poprvé a naposledy v KC. Plánuje se, že se vymění za jednu z hal za A1 nebo A2. Příště budeme asi tam a už máme plány jak lépe propagovat šatnu batohů a o kolik navýšit počet orgů šatnářů.

Xim šla řešit ukazatele a seřvat hlídky ať nám posílají lidi se zavazadly. O čtvrt na deset jsme nevěděli kam dřív. Byli jsme tři a lidí bylo až za roh, po schodech dolů, kolem budovy a druhým vchodem zase zpátky na začátek, nebo aspoň tak nám to připadalo. Co se na začátku zdálo jako spousta místa, bylo během chvilky zaplněné. Za pochodu jsme dočárali poslední volná místa a i to bylo málo. Na pomoc nám přispěchal i Maty, řádně zapsaný směnou, který byl jako výpomoc při špičce. Došlo místo na batohy jak naše harddisky plné anime. Rozkaz zněl zneužít místo registrací kam vedly dveře. Naštěstí je Animefest plný orgů, kteří vypomůžou, když můžou. Já dostal z taskforce stejka na výpomoc čárat nově dobyté území a chlapcům se zavazadly pomohly Cristine erin keyson, akai a cara.

Nával byl neúprosný a trval až do jedenácti. Někteří dlouhé čekání neunesli a šli do jedné z BVV šaten. Nedivím se, jestli spěchali na program. Ale co čekali, když většina lidí dorazila před desátou nebo v deset. Je to jedna z věcí co chceme zlepšit – rychleji zvládat nával v deset. Jak ukazují grafy, je lepší přijít dřív, nečekaně. Ale zpět k batohům. Dopil jsem konečně malé kafe, co jsem si nechal poslat od Viktora z druhého konce místnosti. Zašel jsem rychle omrknout slečny vedle v KC šatně. Měly toho fakt požehnaně jak v dobách, kdy jsem začínal a měli jsme právě onu šatnu na starosti. Po poledni jsme se dohodli, že se nikomu nechce do A2 na rámen a tak to vyhrála balená buchta. Stream byl v plném proudu a schylovalo se k vyhlašováním a zakončení conu.

Výdej byl taky hektický, ale ne tak moc. Ve skutečnosti si lidi chodili pro zavazadla v podobných návalech jak si je u nás dopoledne nechávali. Od jedné do tří to relativně rychle odsýpalo a měli jsme čas se i pomrkávat po streamu. Ve tři jsme měli ještě docela dost věcí. Oficiálně máme směnu do tří, ale vždy chvíli počkáme. Sbalili jsme pásku do klubíček vhodné leda tak do koše stejně jak lístečky z bloků. Většina lidí přišla pár minut po třetí. Posledních pár zavazadel jsme nechali svému osudu a vydali se konečně na pořádný oběd.

Pár zastávek trolejbusem, výborný rámen, výborný domácí tonik, poslední posezení s přáteli a rozloučení. Na bytě jsme pobrali své věci a vyrazili směr domov. Tak zas příště u batohů na Animefestu 2020.

Statistika a grafy

Fotodokumentace

No tohle, zcela lživé informace navíc podložené fotkama? 😀

První část je uklizení sálu B kolem půl osmé.

Následuje měření, čárání a spojení sálů B a C, v osm je hotovo.

Vlažný start napovídal, že je něco špatně.

Nával lidu kolem desáté.

Nával upadl kolem jedenácté.

Vedle v KC šatně měli taky plno.

Deset minut před třetí máme poslední zavazadla na místě.